Letos na podzim jsme se sešli v kraji Arachňaty dosud nepoznaném - na Šumavě! Usídlili jsme se v objektu ZŠ Nýrsko, kde jsme strávili nezapomenutelných 5 dní na akci nazvané:

ŠŠŠŠumavou…

    Když jsme se na prvním sněmu všichni přivítali, ochutnali dobové sladkosti a slanosti, zazpívali si Ššššumavou, hymnu letošního podzimního setkání, a poslechli pohádku z tamního kraje (kniha Pověsti ze staré Šumavy), přišel konečně čas hraní na kytaru, povídání si a vymýšlení všemožných vylomenin na další dny. To nám vydrželo dlouho do noci. Bodejť by ne, vždyť jsme se neviděli už od srpna!

    První den nás putování po šumavských kopcích a hvozdech zavedlo až do Německa. Navštívili jsme rezervaci rozkládající se nedaleko městěčka Železná Ruda, která je vyhlášená nejzachovalejšími a nejstaršími bukojedlovými pralesy ve střední Evropě. O tom, že jedle byly opravdu mohutné svědčí i to, že nejmohutněší z nich sotva obejmulo pět dospělých Arachňáků! Poté jsme s vypětím všech sil vyšplhali na Kleiner (1190 m.n.m.) i Großer Falkenstein (1315 m.n.m.). A protože nám počasí celý den přálo, měly jsme odtud širé okolí jako na dlani.


    Další den patřil podzimním radovánkám. Celé dopoledne jsme se bavili konstruováním létajících (pravda, v pár případech i nelétajících) draků či jiných vzdušných objektů, jejich zkrášlováním a všemožným vylepšováním. Po obědě nás navštívil pan Balvín ze Správy CHKO Šumava a prozradil nám něco více o přírodovědných zajmavostech Šumavy a okolí. Odpoledne jsme se pak vydali naše draky pouštět, bohužel však za úplného bezvětří. Ale naštěstí se počasí „za pět minut dvě“ umoudřilo a začalo alespoň trochu foukat, takže jsme dostali příležitost naše dílka vyzkoušet. Zbytek času do setmění nám ukrátilo hraní všemožných (i nemožných) her, opékání brambor, tlučení špačků a chytání lelků. Večer jsme si zpříjemnili hraním stínového divadla, při kterém mnozí překvapili zajímavými a originálními interpretacemi pohádek Františka Hrubína.

    Abychom Nýrsku poděkovali za vřelé přijetí, rozhodli jsme se udělat něco k jeho prospěchu. Ve spolupráci s místní technickou správou jsme celé dopoledne shrabávali listí na hřbitově a na místních chodníčcích a vysekávali náletové dřeviny v parku. Odpočinkem měla být návštěva zříceniny hradu Pajrek. Tam na nás však čekalo překvapení v podobě lanových překážek, dvou nízkých a jedné asi deset metrů vysoké, která se dala překonat pouze metodou „lenochod“. Některá Arachňata zde svým výkonem prokázala, že s lenochodem mají mnoho společného, jiná nás naopak přesvědčila, že jim je tento styl na hony vzdálený. Protože překážka byla opravdu vysoko, jistili jsme se pomocí nejrůznější speleologické a horolezecké techniky. Po večerním sněmu nám Janštík povyprávěl své zážitky a promítl fotky z nedávné cesty do Kolumbie. Většina posluchačů však alespoň na chviličku usnula. Ne proto, že by to byl nezáživný cestopis, ale spíše byli unaveni z celodenní námahy.

    Poslední den byl na programu výlet za ledovcovými jezery. Ráno jsme se rozehřáli při výšlapu na Špičák po červené sjezdovce, který nám všem dal pořádně zabrat. Podařilo se nám vyšplhat až na samotný vrchol a odměnou byl krásný pohled na krajinu zahalenou inverzními mraky i všude okolo. Naše další kroky směřovaly k dvěma zajímavým národním přírodním rezervacím – nejprve k NPR Čertovo jezero, a pak přes hlavní evropské rozvodí k NPR Černé jezero.

    Závěrečný večer patřil adrenalinové hře zaměřené na poznávání Nýrska, a to prostřednictvím večerní orientační hry. Všichni se naštěstí vrátili živí a zdraví do svítání, takže můžeme s čistým svědomím říci, že to s orientací Arachňáků není tak zlé. Vždyť správný Arachňák se nikdy neztratí!

    Na závěr nezbývá než Vám poděkovat za úžasné podzimní prázdniny a těšit se na další setkání!!!

Za všechny organizátory zdraví Terkouš, Jája a Janštík.