Během podzimních prázdnin se pro Arachňata na celých pět dní stala domovem terénní stanice Správy NP Podyjí v Havraníkách. Přes všemožné počáteční dopravní obtíže účastníků (ne nadarmo se říká, že Znojmo je nejhůře dostupné okresní město republiky) se nás sjel pěkný počet na akci:

"Křížem krážem NP Podyjí"
24. - 29. 10. 2008

    Ihned na úvodním pátečním sněmu nás přivítal Martin Škorpík (Správa NP Podyjí) a úvodním slovem nás seznámil nejen s národním parkem, ale vlastní písní poodhalil i něco ze svého soukromého hudebního života. S Martinem jsme se setkali ještě druhý den, kdy nám byl průvodcem po zajímavé a veřejnosti běžně nepřístupné lokalitě Ledové sluje v západní části parku a kdykoliv mohl, průběžně nám vyprávěl různé zajímavosti z Podyjí.
    Sobotní náročný výlet byl zpestřen několika krásnými výlety, například na Hardeggské vyhlídce a zakončen "kozím pochodem" po Kozích stezkách směrem ku Znojmu. Pravda, někteří účastníci se nemohli Znojma do sytosti nabažit a odtrhnout se od úžasné akustiky jednoho z místních kostelů, ale nakonec jsme se večer všichni sešli u výborného kus-kusu.

     Protože o NP Podyjí existuje spousta pověstí, nejedna z nich provázela i letošní účastníky a byla promítnuta do povedených her a hrátek. Sami účastníci si vyzkoušeli, jak může být těžké sestavit pověst z náhodně získaných "střípků". Myslím, že Jiří Svoboda, autor sbírky O vranovském zámku. Pověsti ze Znojemska by mohl z některých výtvorů Arachňat čerpat ještě několik let. Zda vůbec ví, že se po Šobesu proháněl i známý Che Guevara?! A že na Novém hrádku sídlil krutopřísný hustodémon?
    Ani jednoho jsme bohužel nepotkali. Zato na louce pod Šobesem se strhla velice originální hra Boj o vinné sklípky, kde leckterý účastník-vinař pásl po nejvybranějších značkách znojemských vín. Ty méně povedené ročníky ihned zkoušel prodávat "Pražákům" za nesmyslně vysoké ceny. O tom, že někteří účastníci-vinaři si vydělali pěkné penízky na leckdy podvedených vína neznalých občanech našeho hlavního města nemůže být pochyb.

    Ani Šobes však nezklamal! Díky pěknému počasí se nám naskytlo mnoho úchvatných vyhlídek do údolí Dyje. Skalnaté údolí jsme si pak jaksepatří užili na vlastní kůži vyzkoušeli při sestupu po bývalých cestách pohraničníků.

    Co by to bylo za exkurzi na jižní Moravu, kdybychom se nepodívali do vinného sklípku! Pravda, spíše než vinný byl ten sklep malovaný, ale jeho výzdoba byla velmi zajímavá. A když nám místní krutopřísná hustoprůvodkyně poodhalila i historii samotného malíře šatovského rodáka Maxmilliána Appeltauera a jeho obrazů, nevycházeli jsme z údivu snad celou cestu ze Šatova až do Havraníků!
    V Havraníkách nás už čekal Toník Reiter (Jihomoravské Muzeum ve Znojmě), aby přednáškou nejen o NP Podyjí, ale i o Znojemsku poukázal na nejrůznější přírodovědné zajímavosti v tomto kraji. Na základě různých bioindikačních druhů rostlin a živočichů nám velice pěkně a názorně osvětlil, jak funguje oblast na hranici mezi panonikem a hercynikem a jak pestré ekosystémy na Znojemsku můžeme naleznout.

    Pondělí bylo pro všechny (včetně vedení) velmi fyzicky náročné. Dvě party Arachňat se rozešly do okolí Havraníků. Jedna skupina za použití téměř těžké techniky prořezávala šípkové a jiné keře a tím zprůjezdňovala starou zarostlou cestu za obcí. Druhá úderná skupina se vydala pod vedením Roberta Stejskala (Správa NP Podyjí) na Hnanickou stráň, kde pro změnu vystříhávali šípkové keře z vřesoviště (v rámci "komplexní údržby - managementu"). Na obou stanovištích nám bylo krmí chléb se sádlem a další prosté, leč chutné a výživné potraviny! První skupinka si díky pořídnému ohníčku dopřála i pečené brambory v popelu.

    Oba managementy v praxi nám daly docela zabrat, ale po brigádě z nás spadla všechna únava a každý se už jen a jen soustředil na předem avízovaný taneční večer. Před osmou hodinou večerní se všichni hodili do "gala" a hurá do místního kulturního domu!!! Tam jsme se pod taktovkou D.J.pána Ještě Přidala vlnili v rytmu rumby, cha-cha, jive, waltzu, polky i valčíku a nechybělo i skotačení při moderní taneční hudbě. Každý hudební blok započalo taneční vystoupení. Některé choreografie a nápady opravdu braly dech! Během večera nechyběla ani bohatá tombola plná skvostných cen, jakou byly velmi praktické věci typu nafukovací obal na banán, 10 kg modelářské hlíny a spoustu pochutin (nemletá káva Standard, Vitacit a Janštíkův med). Výtěžek z tomboly poputoval na zkrášlení Dětského oddělení Nemocnice Ke Karlovu.

    Když všichni po tanečním večeru usínali, netušili, že na druhý den je čeká nelehký úkol, jehož vyřešením se jim poodhalí další, dosud netušené zajímavosti Znojemského kraje. Cílem úterní hry totiž bylo prošifrovat se až k vyhlídce Sealsfieldův kámen, který byl jedním z nejoblíbenějších míst spisovatele Charlese Sealsfielda (1793 - 1864). Přestože se všichni velice snažili, nepodařilo se nakonec nikomu prošifrovat až do cíle (z velké části samotnou zásluhou herních tvůrců :-). Ale věříme, že i tak účastníci zažili pěkné putovaní po kraji oplývajícím medově sladkými hrozny a zahaleném do podzimní mlhy. Tak snad zase někdy na viděnou v Podyjí!!!

Na závěr nezbývá než poděkovat umoudřenému počasí a zejména pak Správě NP Podyjí za všestranou a vstřícnou podporu.
Za všechny organizátory zdraví Janštík a Bobo s vydatnou pomocí Evči