V rámci odborného programu bylo možné navštívit několik přednášek spojených s demonstrací a praktik, která svou náplní dosahovala úrovně vysokoškolské výuky, ale probíhala mimořádně jen pro naše setkání. Účastníci si dále prohlédli fakultní laboratoře, akvária a skleníky a nahlédli i do mikrosvěta elektronovým mikroskopem.
Bohužel jsme opět řešili otázku, zda připravit pestřejší program, nebo nechat více času na jednotlivé přednášky. Výsledkem byl kompromis, kdy některé části programu byly volitelné a překrývaly se. Pokud se někdo dal s lektorem do delší, byť plodné diskuze, museli jsme ji přerušit, neboť další program opět navazoval. Učené debaty se vedly alespoň večer v kuloárech (tedy, jestli se dá "kuloáry" nazvat konec stolu v rohu klubovny; přesný výraz si můžete nechat vyložit ve slovníku).
Naše setkání se ale netýkalo jen biologie! Alespoň na chvíli jsme se přenesli do dob gotiky a renesance. Ve středu večer účastníci, totiž mladí učenci, pomohli otci vlasti Karlu IV. založit v Praze univerzitu. Jejich úkolem bylo vybudovat jednotlivé fakulty a nutno uznat, že při tom projevili mimořádnou fantazii a invenci.
Ve čtvrtek odpoledne se skupinky "učenců" vydali poznávat gotické památky Starého a Nového města. Jejich úkolem bylo například zaznamenat délku pražského lokte a pak změřit šířku Karlova mostu v loktech. Večer pak uplatnili své umělecké vlohy při tvorbě vitráží. I když místo skla a olova použili o něco modernější plastové fólie a papír, výsledek předčil naše očekávání!
Páteční odpoledne nás přeneslo do doby panování Rudolfa II., kdy vzkvétalo umění renesanční. I přes nepřízeň počasí (jestli se vůbec dá takto eufemicky nazvat ono mrazivé odpoledne a podvečer) jsme renesanční památky Pražského hradu zmapovali velmi důkladně. Císař Rudolf nás sice nepřijal, avšak komoří Lang nám tlumočil císařovu touhu získat Kámen mudrců.
Nezbývalo tedy nic jiného, než se vydat v sobotu odpoledne do obory Hvězda na předlouhou cestu plnou úkolů a zkoušek, která snad nakonec mladé "alchymisty" dovede až ke kameni mudrců. V oboře potkali řadu rozličných postav fiktivních i inspirovaných skutečnými historickými osobnostmi - např. opilého generála Kryštofa Heřmana Russworma ve výslužbě, bezejmenného poustevníky, nebo básníka z císařského dvora. Zvládli mnoho složitých zkoušek a museli rozluštit nejednu zapeklitou hádanku, aby získali návod a potřebné ingredience na výrobu kamene mudrců.
Nejtěžší úkol je však čekal u cíle, a ten musel vyřešit každý sám. Každý se musel rozhodnout, zda Kámen mudrců vyrobí a získá tak císařovo uznání, moudrost, bohatství a nesmrtelnost. Jejich rozhodování jim nijak neulehčil mudrc z Židovského města, který je přesvědčoval o úžasných výhodách, které mohou získat, v zápětí však pod vousy utrousil cosi o tom, že ony výhody jsou jen půlka pravdy..... Inu, zdá se, že v renesanci to myšlenkami opravdu jiskřilo!
Každý večer jsme se sešli v klubovně, kde jsme konečně "roztáli" a vyhodnotili odpolední hry, sdělovali si dojmy z uplynulého dne nebo jen tak rozjímali. Jeden z večerů nám zpříjemnil i náš kamarád Mgr. Tomáš Matějček, známý folkový písničkář.
Věřím, že si každý z účastníku ze setkání něco odvezl, snad jen ten, kdo se přijel prospat po náročném týdnu, odjel dozajista s nepořízenou ...
Do příštích ročníků slibuju, že zajistíme jednu velkou klubovnu, kde bude teplo a útulno kam se vejdeme všichni. Za počasí se ale zaručit nemůžu.
Pro ty, kteří si nechtěli četbu rušit klikáním na odkazy s fotkami v textu, jsou připravené stránky s fotografickými vzpomínkami.
Za všechny organizátory zdraví Bobo
|
