Sdružení Arachne
Zavázala jsem ráno tkaničky od pohorek a už se těšila na cestu. Zrovna byla středa 26. října a odpoledne nám začínaly Podzimky. Sjela jsem o pár krajů jižněji na Vysočinu, konkrétně do Těchobuzi, kde jsme přebývali. Tady jsme se začali pomalu srocovat s ostatními u Obecního úřadu, o kterém jsme si mysleli, že je tím naším ubytováním. Později jsme zjistili, že stojíme u špatného domu. Na chybu nás upozornil mávající Honza, za kterým jsme se vydali ke správné budově, která se nacházela vedle malého zámečku. Kdo byl mezi prvními, ukořistil postel a pak šel přestavět jednu z mnoha kuchyněk na přednáškovou místnost. V podvečer nás totiž čekala přednáška Vojty Brože o trofických úrovních ve vodě. Přednášku nám v jednu chvíli přerušil Mišák se zdrcující zprávou, že večeře se dosti opozdí. Když se konečně přijelo s nákupem, započalo společné vaření. Támhle někdo krájel cibuli, támhle mrkev, tam se loupala řepa a využilo se na to všech 5 kuchyněk. Po úspěšně odvedené práci jsme se s chutí pustili do pohanky se zeleninou. Po večeři jsme se sešli na sněmu, který se nesl v duchu seznamovacích her. Po sněmu nám pak začala volná zábava bez večerky.
Po neprospané noci nás vzbudily vypalovačky puštěné z repráku na plný pecky. A čekala nás rozcvička. Ta se, stejně jako předešlý sněm, nesla v duchu seznamovacích her, které nejednomu zamotaly hlavu. Pak snídaně a každoroční brigáda. Část z nás šla prořezávat „malé“ olšičky na zdejší rašeliniště a zbytek šel pročišťovat okolí vysázených stromků v oborách. Po návratu a oddychu na nás Míra vyvalil otázku: „Kdo chcete vařit? Potřebuju 3 lidi.“ Tři odvážlivci pak vyfasovali zástěru, kuchyňku, náčiní, ingredience a šlo se na to. Jedna skupinka připravovala dýňovou polévku, druhá palačinky a třetí smaženky. Večer byly teda ale hody! Po večeři nás čekal obvyklý sněm, tentokrát v nové místnosti. Přeběhli jsme si náměstíčko a vešli do místní tělocvičny, kde nás čekal smyslový šok. Zdejší žluté světlo nám pomátlo smysly, až všechno okolo vypadalo černobíle a přitom žlutě. Po rozkoukání nás už čekal sněm s kytařením a pak chvíle volné zábavy.
Volná zábava ovšem netrvala příliš dlouho. „Pohroma! Je potřeba se sejít ve sněmovně!“ byla slova, kterými nás Štěpán odtrhl od společného čajování, spánku či jiných kratochvílí. Postupně jsme se tedy znovu všichni došourali do zdejší tělocvičny. Jak již jsme všichni tou dobou pochopili – bude hra. Dozvídáme se, že v Arachní kronice řádil Knihomol a poztrácely se z ní postavy z Arachích dějin. Úkol je tak prostý: pomoct vrátit se postavám zpátky do kroniky a skoncovat s Knihomolem jednou a provždy. Sestavili jsme tak pátrací týmy, sebrali mapu s vytyčenou oblastí, kde postavy hledat, a vrhli se zcela netušící, co všechno se na nás peče, do akce. V průběhu noci jsme tak například řešili problematiku efektivnosti sběru dračího exkrementu, vraždu utopeného psíka či zneškodnění bomby v kávovaru. Znovushledání s jelenem Větrníkem či létající krávou však zahřálo u srdíčka nejednoho pamětníka. „A co uděláte s tím Knihomolem?“ ptají se nás postavy zvídavě při předávání kartiček, jejichž účel nám je zatím zatajen. A jak noc plyne, postupně přemlouváme všechny k návratu do kroniky. Obdařeni kartičkami a otázkou „Co s Knihomolem?“ se tak vydáváme zpátky k obecnímu úřadu. Zde jsme informováni, že s Knihomolem může býti zatočeno pouze jediným způsobem, a to jest formou karetního duelu – a hle! Po vítězství v duelu jsme k naši radosti informování, že kronika je pest free a k páté hodině ranní se konečně se již všechny týmy dostávají do svých spacáků.
Za pár hodin nás probouzí kytara, je čas na rozcvičku. Po snídani se přesouváme do tělocvičny, čeká nás zde totiž dopolední program. Na podzimní Arachne byly letos pozvány lektorky z organizace Nevypusť duši, aby nám udělaly workshop o mentálním zdraví a duševní hygieně. Workshop byl velmi informativní a přínosný. Dozvěděli jsme se spousty zajímavých poznatků, včetně způsobů, jak se zachovat při krizové situaci, případně jak si pomoci v případě nějaké duševní nepohody. Obohacující byly i interaktivní části workshopu, které nás všechny moc bavily. Odpoledne po obědě následoval další program v podobě tvorby škrabošek na blížící se bál. Kreativitě se meze nekladou, a tudíž náš bál zdobila opravdu pestrá paleta barev a tvarů. Po večeři a skončení sněmu následovala již tradiční volná zábava, ale i možnost dodělání škrabošky.
Sobotní ráno zpestřily ukázky kroužkování drobných pěvců, pak jsme se rozdělili na dvě skupiny a vydali se vstříc našim celodenním přírodovědným exkurzím. Naše skupina se vydala po trase za místními kostely a za židovským hřbitovem. Po cestě nacházíme spoustu zajímavých organismů, a tak je nám zpříjemněna mimo jiné výkladem lichenologickým či mykologickým. Vracíme se poměrně brzy, proto si drtivá většina z nás jde odpočinou. Čilý a odpočatí se těšíme večera.
Večer se odehrál zlatý hřeb programu. Rozloučení s Podzimkami se nám odehrálo na bále. Vytáhli jsme své vyvedené masky a sešli se v tělocvičně, kde jsme utvořili dvojice. Večer se tak nesl ve znamení společenských tanců, které byly zmodifikovány do formy zábavných her. Například hra o stoličky (v tomto případě spíše o papíry), při které soutěžící bojovali o zabrání papíru dříve než ostatní při zastavení hudby. Nebo podlézání provazu bez dotyku stále při tanci polky. Ve druhé budově se mezitím připravila tradiční masala a zbytek večera se opět držel ve formě volné zábavy.
Šárka a Nikča
Odkaz na další fotky na Zoneramě: Zbojník, směsné album
