Sdružení Arachne
Psal se pátek 26. 10. a my se začínali sjíždět ze svých domovů k jedinému cíli, a to do Nového Boru, kde nám tento den začínalo podzimní Arachne. Natěšení jsme do našeho cíle dorazili a společně vyrazili k naší noclehárně – základní škole v Novém Boru. Tam nás již s otevřenou náručí a připravenou večeří přivítali ostatní kamarádi. Ubytovali jsme se v místní útulné tělocvičně a za chvíli už pro nás měli vedoucí připravené seznamovací hry. Po jejich konci to ale některým nestačilo a našli si jinou zábavu – závody v nákupních vozících. Kreativita arachňáků je zkrátka nekonečná. V průběhu večera jsme postupně ulehli k spánku a těšili se na další den.
Ráno nás probudila Marky s nepříjemnou zprávou – čeká nás rozcvička. Neochotně a rozlámaně jsme vylezli na náměstí před školu a dozvěděli se, jaká rozcvička to bude – kriplorozcvička. Poskakování po různém počtu nohou a podobně jsme si užili a i když šlo o rozcvičku, tak stála za to. Následně jsme se po snídani vydali na výlet a to na samotnou Panskou skálu. Počasí bylo sice přinejmenším mrzuté, ale to nás rozhodně neodradilo od výletu. Cestou jsme obdivovali čedičové sloupky na zahradách místních obyvatel a někteří účastníci dokonce po takovémto sloupku zatoužili. Panská skála nezklamala – skutečně byla velkolepá a její krásu ještě podtrhl geologický výklad Kuby a kulturně historické čtení z wikipedie od Vojducha. Odpoledne jsme se vyčerpaní a zmrzlí vrátili z výletu a dopřáli si krátký odpočinek. Večer už ale pro nás byla připravená další hra a to Příběhy z pohraničí, jejíž náplní byl průzkum a kontrola okolí naší nocležny. Vydali jsme se na značenou trasu po hranicích našeho nově vzniklého státu, a když jsme doběhli zpátky, psali jsme zážitky z průzkumu.
Další den jsme se po rozcvičce oddali naší pravidelné tradici, a to zpěvu státní hymny, jelikož bylo 28. 10. a tedy státní svátek a 100. výročí založení Československa. Náš program však přerušila nepřízeň počasí a místo plánované brigády jsme se vydali vlakem do muzea v České Lípě, kde jsme si prohlédli místní sbírku vycpaných zvířat, kamenů a dalších přírodnin.
I tento náhradní výlet byl super a po návratu nás čekal i dobrovolný odborný projekt. A někteří z nás se vrhli na místní školní sbírku minerálů a hornin a začali s jejím třízením. Každopádně jsme pak už úplně vyčerpaní ulehli do našich spacáků. Náš sladký spánek však netrval příliš dlouho a my uprostřed noci zaslechli zvuky revoluce a rebelie. Čekala nás totiž noční hra, ve které jsme museli pomocí papírových koulí z lightsticků obsadit císařské úřady a vyhlásit republiku. Bitevní vřava za chvíli doslova otřásla celou budovou. Úřady se nám po strastiplném boji nakonec podařilo obsadit a my se mohli vrátit do spacáků.
V pondělí jsme definitivně opustili školu a vydali se na výpravu, jejíž cílem byl kemp Medvědí jeskyně. Po celodenním putování přes zajímavá místa jsme za soumraku dorazili do jeskyň. Zde jsme si pak u ohně zazpívali, opekli si špekáčky, popovídali o našich zážitcích a uložili se k poslední společné noci na Arachne.
Ráno už jsme se museli bohužel rozloučit a každý jsme se rozešli vlastní cestou, ale na Arachne jsme ještě dlouho vzpomínali.
Jitka W.
