Sdružení Arachne
a rozhodně se bylo na co těšit!
18. 3. středa: Soustředění jsme zahájili v Praze v areálu Univerzity Karlovy, kde jsme se nadšeně přivítali jak se starými známými, tak s nováčky. Celý program započal seznamovací hrou, při níž jsme si vyměňovali jména a věci. A tak se stalo, že nám rukama prošly nejrůznější věci z celého světa, včetně Vojtových sandálů. Po krátkém seznámení jsme dostali od alfiče MGho báječnou přednášku o optické spektroskopii, přičemž jsme se dozvěděli o principech jejího fungování a využití. Po obědě v Mense jsme se podívali v laboratořích MFF UK na spektroskopické přístroje a dozvěděli se další praktické informace. Nadšeni fyzikou jsme pospíchali do botanické zahrady v Tróji, kde jsme si prošli skleník Fata Morgana i skleníky, které běžně nejsou veřejnosti přístupné. K večeru jsme se hromadně vlakem přesunuli do Srbska, odkud jsme pěšky pokračovali až do Svatého Jana pod Skalou, kde jsme se ubytovali v budově svatojánské koleje (tedy nejdříve kláštera, potom vězení, dnes školy a koleje). Ranní a večerní stravování probíhalo trochu nezvykle v místní restauraci a často bylo velmi luxusní, nicméně snad nikdo nedostal nejmenší šanci se ho přejíst. Večer jsme strávili hraním dalších seznamovacích her a sdílením vynikajících pochoutek.
19. 3. čtvrtek:Jak jinak začít den, než ranní rozcvičkou? Všichni jsme vyskákali na improvizovanou loď ze židlí, jejímž cílem bylo dostat se na druhou stranu místnosti.
Bohužel přežili jen ti nejsilnější. Druhý den se celkově nesl v duchu botanicko-zoologické exkurze. Český kras a ještě k tomu z jara! Všechno začínalo ožívat a tak jsme se kochali.
Někteří do bádání vložili opravdu celé srdíčko, když se snažili ukořistit nějaký exemplář, ať už pomocí sítěk, sítek,… Naše cesta nás zavedla i na místo, kde stával hrad Tetín.
Po návratu do místa ubytování jsme sněmovali, hráli hry a zpívali si.
20. 3. pátek:Třetí den jsme absolvovali paleontologicko-montanistickou exkurzi.
Už během rozvičky jsme se seznámili s principem srážení a rozpouštění sladkovodního vápence a na vlastní kůži jsme si vyzkoušeli, jak mohou být krasové jevy z pohledu molekul dramatické.
Tento pátek byl ovšem výjimečný! Od biologie jsme utekli k astronomii a pozorovali pomocí několika filtrů částečné zatmění Slunce. Po skončení této podívané nás čekala hra.
Její přesný princip nelze stručně vylíčit, ale v zásadě všichni účastníci zastupovali několik druhů pleistocenních živočichů a jejich cílem bylo zfosilizovat
(umřít na vhodném místě, nevypadnout z fosilního záznamu) a být nalezen paleontology. Jedno si zapamatoval snad každý, a to tuto báječnou říkanku (doplněnou o velmi elegantní pohybové kreace):
Hypolágus žádnej vágus,
na kloaku trochu chabrus.
Vejce snášet nejdou,
(ne)koleduje hej hou!
Arachňáci jakožto velcí zvědavci stále všude lezou a hrabou. Proto se nelze divit, že v lomu na Chlumu našli kosti a dráp zajíce rodu Hypolagus a nějaké rozžvýkané kosti od hyeny. Postupně s mnoha drobnými zastávkami jsme se dostali až na Malou Ameriku, kde jsme se pod vedením Lukáše podívali do několika štol, které obývala spousta netopýrů.
21. 3. sobota: Čtvrtý den jsme jeli zpátky do Prahy na PřF UK, kde jsme v jedné z laboratoří absolvovali protistologické praktikum, ve kterém jsme za pomoci mikroskopů zkoumali jednobuněčná eukaryota. Druhou částí programu bylo roubovací praktikum, při kterém jsme trénovali druhy řezů, a následně si zkusili sami roubovat jabloně. Někteří si ale stromek nemohli odvézt domů, a tak zůstaly v Praze. Večer nás čekala aktivita, které jsme se všichni dlouho obávali – test. Naši vedoucí jsou ovšem tak úžasní, že z něj zvládli udělat noční bojovou hru. A tak jsme s baterkami chodili po parku, hledali otázky a odpovídali. Po testu následovala noční stezka, po které byly rozmístěné indicie k doplnění staroslověnsky psané pověsti o sv. Ivanu. Na konci na nás čekal táborák, který jsme si všichni užili. Opekli jsme si buřty, chleby, zpívali a povídali si.
22. 3. neděle: Poslední den po ránu si pro nás Amálka připravila příběh související s historií Svatého Jana pod Skalou, který nás provázel cestou na vrcholek skalní stěny. Po náročném výstupu nám byl odměnou výhled na Český kras. Po sestupu dolů jsme se sbalili a vydali se zpět na cestu směr Praha, a odtamtud všichni zpět ke svým domovům.
Míša a Jasněnka
Zbytek fotek (od VojDucha) je jako vždy na rajčeti
