Sdružení Arachne
Tématem letošního Arachne bylo antické Řecko, což člověk prostě musel pochopit, když přijel do Okříšků a viděl tolik lidí v prostěradlech. Tedy ano, byly zde i matoucí prvky. Například Hermes, který se vám představil jako Martin, což vás mohlo přivést k pochybám, ale křidélka na (cyklo)přilbici byla jednoznačná, taková se již ve 21. století nikde nedělají.
Brzy poté jsme se všichni společně vydali blíže jak k naší Arachnopoli, tak k poznání bohů, kteří se „náhodou“ nacházeli na naší trajektorii k Chaloupkám. Cestou jsme sbírali růžové fáborky, o nichž jsme se ve velmi realistickém dokumentárním filmu dozvěděli, že jsou to Kronova střeva a že za jejich rozmístění po širé krajině může Zeus, který zachránil svým udatným činem všechny své bratry a sestry (bohové se asi blbě tráví).
Následující dny se ukázalo, že s bohy jsou samé problémy. Nejdřív jsme se div nepřetrhli (či se spíše nesrazili se zdí a sotva utekli Lukáši Falteiskovi), abychom si udrželi jejich přízeň. Poté Hermes nutně chtěl mít létající galéru, a kdo je lepší na obcházení úřadů pro všemožná a hlavně nemožná povolení nežli nebozí věřící? Pomáhali jsme Hádovi snižovat dopravní zácpu na řece Styx výrobou parníčků s téměř dokonalým pohonem a s naprosto božskými světelnými efekty, bohužel naše koráby kvůli nim skončily poněkud zdestruovány. Kvůli drobným neúspěchům jsme však neztráceli pevnou víru v bohy, snažili jsme se dál, ať se pod námi právě potápěla Atlantida či jsme se zrovna snažili vrátit z Trojských válek.
Nutno podotknout, že lidé z Arachnopole však nejsou pouze svalnatí hrdinové. Stejně jako většina Řeků jsou si vědomi toho, že člověk by se měl pokoušet rozvíjet nejen své fyzické schopnosti a dovednosti, ale měl by se snažit dosáhnout vysněného ideálu – kalokagathie. Cvičili jsme se tedy v mnoha oborech, například v mykologii, antické filozofii, chytali jsme ptáky, experimentálně jsme ověřili, kolik Arachňáků se vejde na Afroditinu nafukovací mušličku, chytali jsme organismy na výstavku, naučili jsme se oplodňovat prasečí oocyty, koukli jsme se chromozomům na telomerky, hráli jsme si s fluorescenčními mikroskopy a pilně jsme pracovali na svých projektech. Vzdělávali jsme se i na poli argumentace přednáškou od vedení platformy Demagog.cz, po které se rozproudila velmi fascinující a dlouhá debata o argumentačních faulech. Při hudebně-literárním večeru jsme rozvlnili své boky při břišních tancích a potěšili ducha vizuálně i audiálně. Učili jsme se i zručnosti při vyrábění štítů a při divadelní scéně v amfiteátru se nám podařilo nalézt i odpověď na otázky, které vám vrtají v noci hlavou. Ano, je to tak. Párek je prostě párek!
Jediné co je mi líto, je to, že po tradičním labyrintu (tentokrát organizovaném duem Eva a Vašek) se bohužel ráno nekonala přednáška od Tomáše Marného na téma Molekulární etologie velbloudů, na kterou se všichni moc těšili. Ovšem jinak vše bylo totálně boží. Tedy koťátka a Zeus s Vámi a za rok zase!
Jitka M.
Mgr. Lukáš Falteisek, Ph.D., Katedra ekologie – přednáška Jak se vyslýchají mikroorganismy I+II a vedení odborného projektu
doc. RNDr. Jiří Gabriel, DrSc., Katedra genetiky a mikrobiologie – přednášky Houby a biotechnologie a Výzkum v Černobylu
Mgr. Vojtěch Hladký, Ph.D., Katedra filosofie a dějin přírodních věd – přednáška Šamanské kořeny biologického myšlení
Mgr. Petr Kohout, Ph.D., Katedra experimentální biologie rostlin – přednáška Mykorhiza
prof. Lukáš Kratochvíl, Ph.D., Katedra ekologie – přednáška Evoluce fenotypu
Mgr. Martin Kuthan, Ph.D., Katedra genetiky a mikrobiologie – vedení odborných projektů
prof. RNDr. Adam Petrusek, Ph.D., Katedra ekologie – přednáška Jak se dělá a prezentuje věda
RNDr. Tereza Petrusková, Ph.D., Katedra ekologie – přednáška Když není vidět, je třeba aspoň slyšet
RNDr. Jan Ponert, Ph.D., Katedra experimentální biologie rostlin – přednáška Orchideje
RNDr. Roman Šolc, Ph.D., Katedra antropologie a genetiky člověka – přednáška Mutace lidských chromozomů
Mgr. Dan Benda – vedení odborného programu
Bc. Václav Bočan – přednáška Buňka, vedení odborného projektu a vedení mimoodborného programu
Bc. Klára Daňková – vedení odborného projektu a vedení mimoodborného programu
Mgr. Magdalena Gajdošová – hlavní vedoucí odborného proramu, vedení odborného projektu a vedení mimoodborného programu
Mgr. Jiří Hadrava – zoologická vycházka, vedení odborného projektu a vedení mimoodborného programu
Bc. Lukáš Janošík – hlavní vedoucí soustředění a vedení odborného projektu
Eva Matoušková – vedení odborného projektu a vedení mimoodborného programu
Mgr. Aleš Petelák – Praktikum z vývojové biologie I+II
Mgr. Jasna Simonová – hlavní vedoucí mimoodborného programu a vedení odborného projektu
Markéta Staňková – vedení odborného projektu a vedení mimoodborného programu
Mgr. Martin Těšický – přednáška Stárnutí
Stejně jako v jiných letech by soustředění nemohlo proběhnout v takovém rozsahu bez přispění našich milých sponzorů, kterým tímto velmi děkujeme. Největší podporu tradičně poskytla Biologická sekce Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, a to jak finanční, tak materiální. Různé katedry (především Katedra učitelství a didaktiky biologie, ale také Katedra genetiky a mikrobiologie a Katedra zoologie) zapůjčily na soustředění kvalitní laboratorní a terénní přístroje a optiku, sbírkový materiál, literaturu, řadu drobných laboratorních a terénních pomůcek a nezbytnou elektroniku (dataprojektory, notebooky, promítací plátno).
V letošním roce bylo soustředění finančně podpořeno také v rámci projektu Biologie po „škole“ – mimoškolní vzdělávací aktivity pro žáky středních škol financovaného z dotačního programu MŠMT Podpora nadaných žáků základních a středních škol.
Velmi si vážíme také přízně, kterou nám již několik let projevují redakce časopisů Živa a Vesmír, které věnovaly ukázkové výtisky a předplatné časopisů. Tyto populárně naučné časopisy jsou vždy mezi účastníky vítaným prostředkem k rozšíření přírodovědných obzorů.
