Sdružení ARACHNE z.s.
About us in English

Bylo nebylo, v srdci Vysočiny vyrostlo kouzelné městečko s pohádkovým hradem. A protože navíc vyrostlo v neméně pohádkové krajině a místní škola se zdála jako prima ubytování, stala se

Lipnice nad Sázavou
od 25. do 30. října 2013

naším letoviskem pro letošní arachní meeting. Celé podzimky totiž byly oblečeny do volebního kabátku.

25. 10. 2013 – pátek (příjezd): Arachne jsme tedy rovnou zahájili návštěvou místních volebních prostor, a když jsme se vrátili, zjistili jsme, že po škole se zatím stihlo záhadně objevit množství poutavých plakátů. No a pak už naštěstí přijeli Vojta s Jirkou, tedy oni a auto plné jídla, takže jsme se po jeho vyložení mohli pustit do přípravy večeře - kde jinde, než v útulné cvičné kuchyňce. Následoval sněm, kde všichni v krátkosti představili jak sebe, tak své sladkosti či slanosti a konečně byl čas na první (a naštěstí ne poslední) hru, díky které každý získal své osobní volební heslo. A co se letos po večerech četlo? Lipnice je úzce spjatá s životem Jaroslava Haška, a tak MG přivezl něco z jeho tvorby, a to Dějiny strany mírného pokroku v mezích zákona, které nám pravidelně zprostředkovávaly nemálo veselí.

26. 10. 2013 – sobota: Aby nám bylo jasné, že vyvěšené plakáty výjimečně nelžou, hned od rána jsme se řídili heslem Angažovaných Stráníků a pořádně se protáhli při evoluční rozcvičce. Rozprouděnou krev jsme pak obohatili živinami z vydatné snídaně, zásobili se balíčkem a mohli jsme vyrazit na náš první celodenní výlet, který nás podél Sázavy vedl na Stvořidla. Odtamtud jsme vlakem popojeli do Světlé nad Sázavou, kde jsme nad pivem či kofolou řešili výsledky voleb, a znaveni jak z výletu, tak z výsledků, jsme se vydali konečně zpět do Lipnice. Za celý den jsme toho však zvládli mnohem víc. Z řad účastníků byli vybráni tři kandidáti na „ombudsmana Arachne“ a ti spolu se svými týmy sháněli podpisové listiny, bojovali s falešnými podpisy, houpali se na mostech a užívali nádherného počasí. A protože nám všem z toho bylo až trochu horko, došlo i na koupání v Sázavě. Na kamenech v řece se tak objevilo hned několik živých sousoší: větší skalka hostila hrstku prdelatých andělíčků, zatímco o kus dál se cudně slunilo několik mořských panen za dohledu strašidýlek s vousy z vodní žoužele.
     Po návratu jsme zjistili, že naše počty se úspěšně rozšířily nejen o nové účastníky, ale třeba taky o Máju. Toho bylo třeba náležitě využít, a tak se kandidáti se svými týmy pustili do vymýšlení volebních programů a přípravy příslušných kampaní.

27. 10. 2013 – neděle: V neděli nás čekala prohlídka hradu. Sice celý držel dohromady především díky snad až příliš přičinlivé firmě Armabeton, ale jeho majestátnosti to nijak neuškodilo; krom toho byl nenechavými arachňáky využit také jako lezecká stěna, v kapli jsme si užili akustiku velmi vhodnou pro zpěv a na nádvoří jsme si vyzkoušeli, kolik lidí dokáže dohromady stát na několika kamenných koulích. Po rozpuštění valné hromady jsme seznali, že tento nesnadný úkol nás zvládlo vykonat celkem 22, a spokojeně jsme se mohli vydat na věže, odkud byla krásná vyhlídka.
     Po dobrém obědě jsme jako správní uvědomělí občané zasedli k živé televizi, kde právě začínal pořad Otázky Dr. Zvědavce. Pan Zvědavec pořádně vyzpovídal naše kandidáty ohledně všech možných ožehavých bodů; nezalekl se mimo jiné ani tématu financí a vyšlo najevo, že jedna ze stran míní sbírat starý papír a okapy. Také jsme se třeba dozvěděli, jakými způsoby by bylo možné získávat nové účastníky. Nebo zavést dress code a vizážisty.
     Než jsme všechny nové informace stačili vstřebat, už jsme byli vyhnáni ven, kde vypukl hon za posudky na projekty - a to doslova, protože posudky vydávali velmi pohybliví členové grantové komise a ne vždy se jim chtělo na projekt vydat posudek kladný. To nám přišlo poněkud zvláštní, protože projekty, jako např. „Výzkum biodiversity na těle terénního biologa v závislosti na délce jeho pobytu v terénu“ se hájily úplně samy.
     Ani to však pro dnešek nebylo všechno; ještě nás očekávaly volební spoty, kde se měl během několika minut prostřednictvím scénky odprezentovat program jednotlivých týmů. Nechyběla ani reklama, a když bylo hotovo, zábava plynule přešla přes pudinkové hody na rozličné hudební nástroje a jejich spokojené využívání dlouho do noci.

28. 10. 2013 - pondělí: Po víkendu naše řady značně prořídly, což jsme vyřešili rozčleněním se do ještě menších skupinek dle osobních a vycházkových preferencí. Každá skupinka obdržela mapu okolí s vyznačenými zajímavými body a seznamem dobrovolných úkolů, které ke každému místu náležely, a trasu jsme si mohli vytvořit zcela dle svého uvážení. Tak se také stalo, všichni jsme strávili velmi příjemné dopoledne a okolo jedné hodiny jsme se sešli u lomového jezírka, kde nás čekalo báječné překvapení. Kromě dorazivšího Víti jsme tam objevili vše potřebné pro přípravu guláše - tedy s výjimkou soli a sirek. Ty se nacházely na voru uprostřed jezírka. Naštěstí bylo pěkně a i přes velmi nízkou teplotu vody všechny tři týmy díky několika odvážlivcům sůl i sirky nakonec získaly. A že za to všechny vzniklé variace guláše stály!

     Večer každá výletní skupinka představila dobrodružství, která je během vycházek potkala. Ukázalo se, že jedna ze skupinek celou vycházku absolvovala s všudypřítomným Milošem, další zase prošla vlčím trávicím traktem a skončila v až podezřele velké hromadě listí. Pak na scénu nastoupil reportér Vojtěch Bulva R. a jeho kompromitující fotografie, které nešetřily nikoho, včetně vedoucích. Odhalil tak třeba i to, že během kampaně došlo na úplatky, tajné spolčování s opozicí či výtržnictví. Není divu, že část účastníků pak se zbytkem spoluobčanů odmítla spát pod jednou střechou a raději se odebrala pod hvězdnou oblohu u hradu.

29. 10. 2013 – úterý: Ráno proběhlo doslovné vstávání z mrtvých za zvuků death metalové rozcvičky a kandidáti využili poslední možnost závěrečným projevem strhnout na svou stranu voliče. Hned na to se totiž konaly samotné volby a jejich vyhlášení. K oddechu všech zúčastněných nezvítězila strana Růžového moru, a se značnou převahou hlasů si první místo zabral Kátin „bukový“ tým. Na to část zbývajícího vedení usoudila, že je už nebude třeba a po poledni nás opustili; zbylo jen trio Miloš, MG a VojDuch, nepočítaje Terkouše, který se během večera na chvíli nalogoval do MGho hlavy. Naše skromná skupinka pak pro zbytek dne vyrazila na poslední výlet.
     Po návratu se většina usadila v kuchyni a dali jsme se do nesnadné přípravy večeře. Ač se během podzimek podařilo sesadit mýtus, že pohanku už nikdy jíst nebudeme, objevila se nová příšernost: vykosťování kuřete. Vaření se zvrhlo spíše v pitvu a všichni jsme si oddechli, když byla odstraněna poslední kost a mohli jsme uklidit kapesní nožíky, kterými byla celá operace prováděna. Pro konzumaci naštěstí už taková hrůza rozhodně neplatila a ve sněmovně jsme se pak sesedli do pokračování hostiny, která se konala při svíčkách. Do pozdních ranních hodin se pak diskutovaly celé arachní volby, ať už jejich průběh, nebo důsledky - zvolená ombudsmanka a její tým totiž mohly předkládat různé zlepšováky pro průběh Arachne a navrhnout téma pro příští mimoodborný program. A když jsme toho měli dost, poskládali jsme se všichni na Kláru a za neustávajícího drbání a škrabkání postupně všichni usnuli.

30. 10. 2013 – středa (odjezd): A tu nadešel poslední den. Hned po ránu se z nás na chvíli stali červíci kolonizující jablko - to se však ukázalo jako nepříliš efektivní způsob obživy, a tak jsme raději obsadili kuchyňku nad přímo opulentní snídaní. Pak už zbyly jen ony tradiční povinnosti, jako dát po sobě všechno do pořádku, uklidit, sbalit věci… A ke smutku všech zúčastněných odjet. Tak se snad zase brzy setkáme, protože: Kdo nejezdí na Arachne, jezdí proti nám jinam!

Naty


Další fotky od Naty + předvolební plakáty, MGho, Ažky, Jirky a Vojducha.