Sdružení ARACHNE z.s.
About us in English


Horní Hrad
25. – 29. října 2017

Genius loci Horního hradu je takřka hmatatelný a jak je vidět, promítl se i do jazyku zápisu:

      Zři, čtenáři milý, zde zápisků z události konané v jeseni1 roku dvoutisíctého sedmnáctého. Výprava vzácných hpánů2, a ještě vzácnějších hpaní3, vydala se vstřiec dobrodružstvím, by od poklesků a moderností běžného života odpočala.

Čekati smyslu spíše postrádá      Spočinouti měli výpravníci v bohulibém bydlu Horním Hradě, leč již v počátcích svého putovánie potýkati se snad s nepřátelstvím osudu museli, anžto domluva vozků* nakloněna zájmům výpravníků nebyla. Pročež oni stáli před rozhodnutím, zda čekati drahnou chvíli na nový povoz, či se vlastními silami k sídlišti vydati. I rozmilí hpáni i usměvavé dámy rozhodli, že čekati smyslu spíše postrádá a v náladě rozverné, podvihnúli se4. Cestou naskytlo se jim moženie starobylého kamenného mostku nahlédnouti. Po mnohých hodinách zdárně cíle došli, kde již čekal ostatek družiny a vítal je usmiešenim5 a horúcim pohoštěním.

Horní hradErby      Druhého dne započalos dění pomocou na milém hradě, neboť práce šlechtí a odpočinku hýbánie obzvláště napomáhá. I jali se družiníci hrabiemi, lopatami, pilami, chvoštišti6 aj teslíky7 zvelebovati okolí své. Po pravě vykonaném dílu, smělo se vše dvorstvo řemeslného vyžití chopiti. Úkol zněl spoře: „Seberte vy sobě kvítí, listenců, kamenců a všelikých přírodnin vám libých a jak zde v kruh postaveni, zrobte druhu po své pravici takový erb, jež jeho velikosti a ušlechtilosti, tak i vašeho bratrstvie hoden jest.“ I se všechen lid jal sbírati, nastavovati drahé poklady usebrané a připevňovati je způsoby rozličnými k podložkám. Pyšni práce své, zakončili den hostinou sobě opékaných mletých bůčků ve střívkách napchaných**, chléb vonný přikusovavše.

      Již mohlo se zdáti, že nočni doba k spanímu dozrála, alebrž jiným plánům jistě se skupina vstřieci vydala a to pokladu v okolie hradu ukrytého hledati. Pověst praví, na Horním Hradě žil Mikuláš Winkler zovaný „rytíř Geront“. On již obvěčný8 stále se v bojích s mladšími soupeři potýkal, zálibu tuto skončila až potupná událost, kdy vypadnuvši při klání mu protéza zubní on ji brněnou svou botou rozšlápl. Tehda usoudil prvně, že ve věku svém, mladším sluší se přednosti dáti. Na hradě pobývala s ním jeho hpaní, která neobyčejných krás nabývala a velkého bohatstvie držela. Ženčina ta nešťastná však nedlho po otdávánie9 za zvláščích příčin pohynúla i poklad upadl v opatrovnictví jejho chotě. I družina rozdělila se v šestero pluků a rozličné úkoly hádala. Komus podařilo hádanky vyluštiti, dostalo se mu nápovědy, kde pokladu hledati. Jmění ukryto bylo v kapli, kde jej sličná bílá paní, dušice nebohé hospodyně, hlídala a jen tomu s úmyslem čistúcím dílec pokladu vydala.

Lepá tvář počasí      Třetího dne, špatného počasí viděvše, dostalo se výpravníkům prohlížení velebného hradu. I krás dávno zapomenutých rytířských sálů, hpánských salónků i nově vytesaných schodišťů vysoké věže za nóty sličné panny uzřeli. Odpoledne, rozhodli se naši drazí společníci volnější zábavě se oddati a část svolila k ostání na hradě i část vydala se na výpravu sobě milým směrem. Počasí, jakož ostatně všecky elementy přírodní nevyzpytatelné, ukázalo koncem svou lepou tvář a výlety shodou velmi vydařily se. Po cestě, mistrů ochranné stancie v obci Osvinově potkavše, šťastliví výletníci směli hadů užovek sobě podržeti i výkladu poučného o nich vyslyšeti. By nezapomněli samými kratochvílenstvy světu okolního, sezván byl mudrák10 i učená hpaní domovitá dalekých krajů, by skupinu učením obohatili. Pojednávali o neduhu zovaném malária i o hospodárných následcích a lékařských nesnázích jeho. Vši rozvážili promluvenie velmi besedním i zaujímavým.

      Čtvrtý den, naplánu jest byla výprava na horu holemou11 – Klínovec. Cestu sobě výpravníci pestřili plněním úloh rozličných, kupříkladu by kytu12 svému druhu zrobili, by si kontaktu s bratry i sestrami zahráli, by literatury oblíbené svých druhů vyzvěděli nebo oblečenie cuzopanského sobě vypůjčili. Pobiedě muselis družiníci rozděliti, neb několikeru z onich se kratšej cestou dom jíti zachtělo a již potřebu horu svrchu spatřiti nepociťovali.Historické tance Tak část hradu v pótku vyšla i část na horu jala se stoupati. Chod zhóru chladný i větrný, alež odměnou jim moženie obědovati na samém vrcholu v hospodě bylo. Domovině přiblížilis již za tmy, leč o to lehčími kroky, čím větší očekávání slavnosti večerní bylo. Ujednáno bylo tančení s tanečními mistry i hpaní i hpánové dorazili do sálu notně přizdobeni, v krásná roucha sebe navlékli a účesů roztodivných sobě vzájemně vytvořili. Do časného rána se v blahoslavnosti, za zvuků hudby vybrané, kroků známých i neznámých panstvo drahně bavilo. Dokonce i bílá hpaní uvolilas a k tanci přidalas.

      Posledního jutra nezbylo jiných činností než sobě pokliditi, posledních srdečných rozmluv zde na hradě s milými svými vykonati a na cestu do obyčejů svých se znovu vydati. Takto setkání proběhlo a okrem záznamu tohoto, každý jediný barvitou památku nosí si v srdci svém, jedaž optáš li se, čtenáři, účastenných, vyzvíš možná drobností jiných, každému onomu nejmilejších.

Bára



Následující vysvětlivky byly vytvořeny za pomoci Malého staročeského slovníku autorů Jaromíra Běliče, Adolfa Kamiše a Karla Kučery,
vydalo Státní pedagogické nakladatelství, 1978:
1 jeseň – podzim
2 hpán – pán
3 hpaní – paní
4 podvihnout se – vydat se na cestu
5 usmiešenie – úsměv, smích, radost, potěšení
6 chvoščiště – koště
7 teslík – sekyra
8 obvěčný – postarší
9 otdávánie – svatba
10 mudrák – učenec
11 holemý – velký
12 kyta – kytice

* v našem případě České dráhy, a. s.
** jemný špekáček lahůdkový, obsah masa nejméně 65 %


Fotografie

Letos nás svým fotografickým talentem poctily Denisa, Klára a Míša ;-)